|
|
Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku
Richter, Daniel ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Veřejná diplomacie a nation branding Českého centra v New Yorku" se věnuje činnosti Českých center, konkrétně centra v New Yorku, při komunikaci cílů zahraniční politiky ČR a budování pozitivního obrazu země u zahraniční veřejnosti. V úvodní teoretické části s vymezením pojmů veřejná diplomacie a nation branding shrnuje poslání, historii a vývoj Českých center a popisuje vládní koncepci jednotné zahraniční prezentace ČR. Připomíná rovněž historii newyorského České centra. Praktická část se opírá o autorův výzkum na vzorku americké a české veřejnosti o jejím povědomí o existenci Českých center, resp. Českého centra v New Yorku, a o jejích preferencích a doporučeních týkajících se jeho programové nabídky. Tato zjištění autor konfrontuje se skutečnou programovou skladbou newyorského centra. Práce se věnuje také aktuální komunikaci s cílovými skupinami Českého centra New York, přičemž čerpá ze zveřejněných dokumentů a z rozhovorů autora s reprezentanty Českých center. Poznatky shrnuje v analýze, na jejímž základě přináší stručné doporučení k posílení role Českého centra New York na poli veřejné diplomacie a nation brandingu.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
|
Vysílání zaměstnanců do zahraničí v kulturním neziskovém sektoru
Vavrošová, Lenka ; Prokůpek, Marek (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Práce se zabývá fenoménem vysílání zaměstnanců do zahraničí z České republiky. Zaměřuje se především na povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, které musí být splněny před, během, nebo po skončení vyslání pracovníka. Na vysílání a jeho povinnosti je zde nahlíženo skrze čtyři stěžejní okruhy a to okruh daní z příjmu, sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Teoretická část práce by měla poskytnout základní přehled legislativy a možností, které se vyslanému pracovníkovi a jeho zaměstnavateli nabízejí. Praktická část se pak věnuje vyslání pracovníků Českých center a případovým studiím při vyslání běžných neziskových organizací. U pěti vybraných zemí byla aplikovaná místní i mezinárodní legislativa a popsán tak konkrétní proces odvodové problematiky při vyslání zaměstnance.
|
|
|
Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů
Bazalová, Vendula ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce "Česká a slovenská veřejná diplomacie po roce 1993: transformace Českých center a Slovenských institutů" si klade za cíl porovnat český a slovenský model veřejné a zároveň kulturní diplomacie obou zemí po jejich klidném rozdělení v roce 1993 a zjistit, jakou cestou se obě země vydaly a zda si vůbec přiznaly ve své zahraniční politice významné místo pro veřejnou a kulturní diplomacii. Dojde k potvrzení či vyvrácení hypotézy, že na základě stejné historické zkušenosti a transformační podobnosti bude vývoj veřejné a kulturní diplomacie v ČR a SR velice blízký. První kapitola se věnuje teoretickému výkladu, který je spojován s veřejnou a kulturní diplomacií. Druhá kapitola se pak zabývá historickou zkušeností, ze které obě země vycházejí, a poté se jednotlivě věnuje jak českému, tak i slovenskému modelu veřejné a kulturní diplomacie od roku 1993 až po současnost. V této části jsou vymezeny koncepční dokumenty a je popsána institucionální dimenze, jež se k dané problematice vztahuje. Třetí a čtvrtá kapitola se pak jednotlivě zabývá Českými centry a Slovenskými instituty, které jsou primárními aktéry kulturní diplomacie v zahraničí. Poslední a zároveň stěžejní kapitola, jež vznikla za pomoci pracovníků výše zmíněných kulturních institutů, komparuje činnost, práci a fungování Českých...
|
|
| |
|
|
Veřejná a kulturní diplomacie malých a středních států: porovnání České a Rakouské republiky
Šumpichová, Romana ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce je vymezit rozdíly v provádění veřejné a kulturní diplomacie malých a středních států se zaměřením na Českou Republiku a Rakousko. Práce se zabývá objasněním pojmů veřejné a kulturní diplomacie a věnuje se přínosům v rámci bilaterální a multilaterální spolupráce. Dále je v práci poukázáno jak na národní zahraniční kulturní politiku zkoumaných států, která je vykonávána aktéry veřejné a kulturní diplomacie, tak na společnou vzájemnou zahraniční politiku a společné kulturní projekty a platformy, na nichž se dané státy podílí. Závěrem práce je zjištění o efektivní propagaci států v zahraničí, jací aktéři mají na prezentaci největší zásluhy a jakého typu diplomacie jednotlivé státy využívají.
|
|
|
Výtvarné umění jako nástroj české kulturní diplomacie
Kottová, Kristýna ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Po celá staletí hrálo umění důležitou roli nástroje kulturní diplomacie a i v současnosti je nedílnou součástí zahraniční kulturní politiky mnoha zemí. Současné a moderní výtvarné umění se často vyjadřuje k aktuálním společenským i politickým tématům, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Tato práce se snaží ukázat, že výtvarné umění, jakožto vyjadřovací prostředek, má své místo v mezinárodních vztazích, mimo jiné v rámci kulturní diplomacie. Cílem práce je zjistit, jakými způsoby a přes jaké instituce je výtvarné umění využíváno jako nástroj kulturní diplomacie a jak může výtvarné umění přispívat pozitivním vztahům mezi státy a budování kladné image státu v zahraničí. V kontextu české kulturně-diplomatické praxe se práce na využití umění zaměřuje z několika rovin. Jednou z nich je rovina historická, která se zabývá využitím umění v procesu budování československého státu, rovina institucionální pak představuje aktéry, státní i nestátní, kteří se propagací výtvarného umění velkou měrou podílejí na kulturní diplomacii ČR. Závěrečná kapitola se zaměřuje na prostředí New Yorku, jakožto světového kulturního centra, a věnuje se vybraným českým projektům a činnostem, organizací i jednotlivců, kterým se úspěšně daří českou výtvarnou tvorbu zasazovat do mezinárodního kontextu. Přínosem práce je její zaměření na bohužel nepříliš diskutované téma - na specifickou oblast umělecké tvorby, její roli a postavení v mezinárodních vztazích a kulturní diplomacii České republiky.
|
|
|
Analýza státní příspěvkové organizace Česká centra
Nohejlová, Lucie ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá státní příspěvkovou organizací Česká centra, která byla zřízena pro celkovou propagaci ČR v zahraničí. Teoretická část je věnována problematice neziskového veřejného sektoru v České republice - vymezení pojmů neziskový sektor a veřejná služba. Důraz je však kladen zejména na příspěvkové organizace, jejich financování, efektivnost a vybraná specifika v oblasti managementu. Pozornost je věnována také oblasti příspěvkových organizací v kultuře. Praktická část analyzuje Česká centra. Soustřeďuje se na hlavní a doplňkovou činnost, vícezdrojové financování, efektivnost, motivaci zaměstnanců a možnosti spolupráce. Druhá část je pak věnována činnostem organizace v oblasti kulturní diplomacie.
|
|
|
Možnosti a limity české kulturní diplomacie ve Švédsku
Urban, Jan ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je identifikovat příležitosti a limity české kulturní diplomacie ve Švédsku. Na jedné straně práce formuluje konkrétní doporučení, jak efektivněji využívat současné i nově vznikající příležitosti, na straně druhé se snaží hledat způsob, jak překonat její stávající omezení. Práce je rozdělena do čtyř částí. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení kulturní diplomacie a aktuálním změnám, kterými prochází její aktéři, zejména kulturní instituty. Druhá kapitola hledá odpověď na to, jaký obraz o sobě Česká republika chce prezentovat v zahraničí a jakým specifikům při tom čelí ve Švédsku. Třetí kapitola na příkladu vybraných programových oblastí vyhodnocuje aktivity české kulturní diplomacie ve Švédsku. Čtvrtá kapitola předkládá komplexní zhodnocení postavení Českého centra ve Stockholmu a organizace jako takové.
|
|
|
Analýza online komunikace Českých center a návrh nové strategie online komunikace
Jelínková, Adéla ; Kubálková, Markéta (vedoucí práce) ; Topolová, Ivana (oponent)
Diplomová práce na téma Analýza online komunikace Českých center a návrh její nové strategie v teoretické části představuje specifika marketingu a komunikace na internetu, nejčastěji využívané kanály a trendy jejich užití. Popisuje rovněž vybrané aspekty kulturní diplomacie a objasňuje činnost a poslání Českých center, příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí. Praktická část zahrnuje analýzu současného stavu online komunikace centrály i poboček organizace, konkurenční analýzu internetové komunikace kulturních institutů Slovenska, Polska a Maďarska a nejlepší příklady v oblasti představující výběr online prezentace British Council, Goethe-Institutu a Dánského kulturního institutu. Další část se věnuje výsledkům interního průzkumu názorů pracovníků Českých center. Závěrečná část navrhuje novou strategii online komunikace, její cílové skupiny, cíle a komunikační mix. Cílem práce bylo ukázat postavení online komunikace Českých center na konkurenčním trhu a doporučit organizaci směr k jejímu zlepšení mimojiné propojením a důslednějším využitím online kanálů, přestavbou webu a zvýšením aktivity na sociálních sítích.
|
host ::
RSS.